Tomáše máme na rychlé předvolbě, protože mu voláme hned, když potřebujeme na natáčení schopného kameramana. Vždy se na něj můžeme spolehnout od dochvilnosti po kvalitu záběrů.

Jaká byla tvoje cesta ke kreativní profesi?

Od útlého dětství mě fascinovaly a bavily filmy, takže když jednoho dne přišla mamka domů s půjčeným digitálním foťákem (poznámka pro mladé: v roce 2003 digitály pro běžné smrtelníky v podstatě neexistovaly), dalo se jen čekat, že ho pořádně využiju pro nějakou neplechu. A jelikož foťák neuměl natáčet video, byl na 3.5” diskety a byl ukrutně pomalý, zvolil jsem jako téma stop-motion film. Využil jsem svou nevelkou kolekci Lego panáčků, trochu stavebnice Merkur, nějaké modely aut – prostě všechno, co jsem doma našel. V malování jsem kreslil efekty a výsledek “stříhal” v Adobe Premiere 6.5 (to ještě nebylo přízvisko Pro). A “filmy” byly na světě.

Na vysoké škole jsem ve čtvrtém ročníku využil možnost v předmětu Multimédia natočit ročníkový projekt založený na efektech. A tak vznikl film FD 1.01, který experimentoval s diváckou možností volby pokračování. Vždy byly k dispozici dvě až tři volby, ovlivňující další scénu, bylo možné film “ukončit” v půlce. Na samotném závěru mohl divák vidět špatný, neutrální nebo dobrý konec. Původně se dějové linky měly více větvit, být unikátní a vést k jiným koncům, ale nedostatek času způsobil, že jsem musel škrtat. 

Další roky jsem spíše přesedlal na natáčení svateb a různých akcí. Poprvé jsem se přidal k Michalovi a Viktorovi v roce 2015 na natáčení filmu Sorry, kde jsem si vyzkoušel práci za kamerou v profesionální produkci se storyboardem, kamerovým sliderem a vším, co k tomu patří.

Co je tvoje hlavní parketa ze všeho, co děláš, a proč?

Nejvíc mě baví práce za kamerou, hraní si se světlem, hledání té správné kompozice. Baví mě hledat způsob, jak obrazem vyjádřit emoce, podat atmosféru a vyjádřit děj. 

Při natáčení používám v podstatě dva způsoby:

1. Snažím se být neviditelný a nechat dění volný průběh – toto je důležité hlavně u svateb, kde lidi nesmí vidět kameru, jinak se začnou ‚tvářit‘ a hlídat se. Ale také tento přístup někdy využívám při natáčení ‚filmů‘ – s herci probereme postavy, jejich záměry, úmyslně scénu necvičíme a jedeme na ‚první‘ klapku. Není to improvizace, ale také to není nacvičené divadlo. Tento přístup se mi osvědčil hlavně asi proto, že jsem zatím pracoval většinou s amatérskými herci.
2. Všechno mít dopředu připravené a promyšlené. Výhodou je mít nakreslený storyboard. Tento způsob je zase lepší při natáčení reklamních spotů, kde je potřeba předat nějakou informaci divákovi a lepší připravenost přináší rychlejší a funkčnější natáčení.

Čím tě klient nejvíc překvapil? 

Asi mě nejvíc překvapil člověk, jemuž jsem natáčel svatbu. Klasicky, jako každý klient, chtěl střih ASAP, včera bylo pozdě. Pošlu mu tedy delší verzi a říkám, ať si vybere, co vynechat (to byla naše původní domluva). On řekne, že se poradí s ženou a dá mi vědět přes víkend. To bylo v létě 2014 a do dneška v podstatě čekám. Samozřejmě jsem mu psal a volal, ale vždycky to byly řeči typu „Jóó, už to skoro mám, pošlu ti to hned.“

Takže výsledkem je, že za video zaplatil, viděl ho asi 14x za další dva roky (dle YouTube statistik) a pak po něm ani pes neštěkl. Co už.

V čem se chceš zdokonalovat a posouvat dál?

Těžká otázka. Nejraději bych odpověděl, že ve všem. Ale ve skutečnosti bych se rád soustředit nejvíce na kameru a méně a méně na střih. Rád bych zkoušel nové techniky natáčení, využil více nových způsobů techniky nějak jinak než je zvyklé (např. nějak neobvykle zakomponoval natáčení z dronu), chtěl bych natočit krátký film na analogovou kameru, zkusil znovu a lépe natočit film s diváckou možností ovlivnění děje, ale jinak než klasickou volbou možnosti A nebo B (nechte se překvapit).

A teď to hlavní,

TOMÁŠE MŮŽETE MÍT I NA VAŠEM NATÁČENÍ

Pokud se vám líbí Tomášovy reference, napište nám a zapojíme jej do vašeho projektu.